Je nás 5 holek, jsme všechny z jedné branže a jednou do měsíce se scházíme na kávičku někde v centru. Mě to moc baví, vždycky si připadám jako v Sexu ve městě (mám sice dlouhé kudrnaté vlasy, ale spíš než Carrie mám prý duši praktické a zdánlivě chladné Mirandy). Naše poslední setkání bylo úžasnou prezentací našich momentálních starostí. Vezmu to popořadě.

Nejstarší z nás má dospělou dceru, je to dlouholetá úspěšná novinářka, má šťastné manželství a fňuká z nás rozhodně nejmíň. Druhé táhne na padesát, ale vypadá na 35, procestovala celý svět, zkusila si jedno manželství, má většinou víc než jednoho milence, ale poslední rok chce jen a jen jednoho. To jí dělá problémy, protože je zamilovaná, ale její vyvolený ji celou dobu bere jen jako rozptýlení nebo rychlé řešení v případě nouze. Dokonce byl tak „hodný“, že ji pozval na hory, kde ji oznámil, že má novou, stálou přítelkyni a že zůstanou kamarády. A tak roní slzy pokaždé, když na něj dojde řeč, trápí se a vyhledává příležitosti, jak se k němu dostat. Ach jo, kdo to někdy z nás nezažil, že? Víte, že to je pod Vaši úroveň, ale jinak to nejde.

Další z nás je úspěšnou manažerkou s úžasným platem a slabostí pro černochy. Její historky a těmito pány jedné barvy a různého vyznání nás vždy pobaví. Jenže kulturní a jazyková bariéra vždy zvítězí a vyhlídky na spokojený vztah s výhledem na rodinu zatím nikde. Bylo by to už moc mít úžasnou práci i nějakého pana Božského? … Pak jsem já. Nebudu se popisovat, o sobě píšu pořád. Většinou ale dámám stačí pár mých osvědčených vzpomínek na bývalé lásky a smíchu je až dost. O kauze zvané „Čundrcountryshow“ plánuji samostatný příspěvek. No a pětici uzavírá manažerka – čerstvá matka, momentálně spokojená a vyrovnaná (povíme si za půl roku). Po několikaletém spokojeném vztahu přišel náhlý rozchod a za pár dní blesk v podobě nového, krásného, úspěšného, zajištěného mládence, který ji na rukou nosí. No není to nespravedlivé?

Zkrátka každá máme to své jisté i nejisté. Jedna je momentálně spokojená, druhá nešťastná, třetí obojí. Tříhodinový sedánek obsahoval jak slzy, tak smích, silná gesta, slova úlevy, únavy i lítosti, prostě všechno, co takový dámský sedánek má mít. Pro mě jsou tato setkání velmi očišťující. Tentokrát jsem si ale více než kdy jindy uvědomila, že přes veškeré naše aktuální životní vzlety a pády je důležité mít dobré přátele. Zní to fádně, vím, ale to proto, že to je pravda. Jedno přísloví zní: jeden přítel je lepší než 100 známých dohromady.