Začnu špatně: Tento článek neobjeví nic nového. Jsem si jistá, že pokud si ho přečtete, poznáte v něm některého z vašich bývalých, nebo mužů, kdy to skončilo ještě dřív, než začalo. Objevné nebo spíš očistné či ulevující je ale někdy prostá sumarizace faktů – zjistíte pak totiž, že nejste žádná výjimka a všechno do sebe zapadá. Uleví se vám, protože všechno je vlastně tak, jak má být … 🙂
Rozchody – kolikrát za život jste zažila nepříjemný rozchod? Já několikrát. Nikdy nešlo o žádné drama, ale moje napůl balkánská hrdost dostala pořádně zabrat. S odstupem let mohu konstatovat, že s přibývajícím věkem se mnou začal mávat i přibývající počet pánů tvorstva. Poslat někoho k vodě, dělat si, co chci, citově se příliš neupínat a nedej Bůh myslet na vdavky nebo nějaké větší závazky, to byla má doména v rozmezí mých 20 – 30 let. Neznamená to však, že jsem nebyla schopna opravdu milovat! Po třicítce, kdy téměř každá mentálně přirozeně vyvinutá žena začne toužit po alespoň malé jistotě a jistém příslibu budoucnosti, jsem ale začala pozorovat, že mi muži říkají stále ta samá úsloví. Většinou ve stavu, kdy to s námi šlo z kopce, nebo kdy to byl přímo rychlý pád do citové propasti, samozřejmě mojí. Pamatuji si optimistické konstatování mojí kamarádky: „ Hele, smiř se s tím, že chlap, jak vidí 30+ a slyší slovo ´vážný vztah´, většinou bere nohy na ramena“. Hm, paráda. Neviděla jsem jí několik let, ale dnes už jí je 31, což ji škodolibě přeju.
Muži obecně neradi cokoliv řeší, nemají rádi scény, nesnášejí slzy a chtějí mít poslední „rozlučku“ co nejdříve za sebou. A to tak, aby měli pocit, že to udělali správně a čestně. Ano, my to tak máme také, ale v tomto případě si nebudeme sypat popel na hlavu, protože jsme minimálně schopné neomezit náš „rozsudek“ pouze na několik ohraných frází.
Ale konkrétně. Jaké je moje TOP Ten? Jinými slovy, které věty se nesmazatelně vryly do paměti mé ublížené, ale hrdé mysli? A které slýchávám z ubrečených telefonů mých právě opuštěných kamarádek?
1. „Nechci ti ubližovat“ – přitom už několik měsíců dělá všechno proto, abych se cítila mizerně.
2. „Nezasloužíš si mě“ – moc hezký, to se vážně cítím hned líp.
3. „Cítím se s tebou sevřený“ – ano, svěrací kazajku aplikuji na každého muže; co tím přesně myslel, nevím.
4. „Chci s tebou jednat na rovinu“ – to je hodně kruté, píchne to u srdce, je z toho cítit konečný nezájem, naděje se rozplyne asi za 2 vteřiny.
5. „Potřebuji pauzu“ – osobně mě to minulo, ale většinou to znamená konec, jen to chlápek nedokáže jasně říct, aby se necítil jako prevít. Bohužel si tím zadělává na další takové rozhovory poháněné mylnou ženskou nadějí, že nás pán stále chce.
6. „Potřebuji teď být sám se sebou“ – hm, asi obdoba bodu 3., nebo si balí věci a odjíždí do mnišského státu Svatá hora na území Řecka, kde je přístup ženskému pohlaví (i zvířecímu) zakázán.
7. „Chtěl bych, abychom zůstali kamarády“ – to je nevtipnější, protože neexistuje kamarádství mezi mužem a ženou – pouze můj názor, připouštím.
8. „Nejsem připravený se teď vázat“ nebo „Nemůžu ti teď dát to, co chceš“ – většinou přitom nevědí, co vlastně chceme, protože my se jim to bojíme říct, aby si nemysleli, že je chceme vázat.
9. „Jsi skvělá holka, ale…“ – tady bych ho zarazila, protože si následující slova budete u páteční večerní lahvinky vína opakovat stále dokola.
10. „Ani nemůžu říct, že bych se do tebe nějak zamiloval“ – to mi řekl jeden poté, co jsem mu řekla, že jsem do něj zabouchnutá. Když jsem málem zkameněla, kouknul na mě, krásně se usmál, položil mi ruku na rameno a zeptal se, co mi je. Oni jsou tak ohleduplní :-). Když jsem odmítla jeho velkorysou nabídku na odvoz domů (asi bychom v autě probírali počasí), zahnula jsem ke kámoškám, které na mě čekaly, a začala panákem Metaxy.
Moje výborná kamarádka to po jednom takovém rozchodu okomentovala slovy: „Oni jim ty kecy snad píchají v nějaký vakcíně už v porodnici, to je pořád dokola!“
Tak děkuji vřele za pozornost, milé dámy, a pokud by některá z vás chtěla doplnit seznam, pomůžete nejen mně. Jsem si jistá, že se klidně můžeme dostat třeba i na TOP 100 🙂