Moje stará rodinná známá mi kdysi řekla, že porod dítěte je „nejvyšší tvůrčí akt“. A protože mám pocit, že jsem v poslední dekádě svého života nic kloudného nevytvořila, jsem ráda, že se mi podařilo před měsícem přivést na svět synka. Je samozřejmě krásný a je to mazel. Po dvou týdnech jsem přijala pozvání strávit týden u mé maminky na Vysočině i s dětmi. „Přijeď, vezmu si volno, pomůžu ti, odpočineš si!“ Fajn, říkala jsem si a viděla se, jak se budu vyvalovat na zahradě… Jenže to by nebyla moje maminka, abych po pěti dnech vzájemného soužití byla ze všeho a ze všech okolo na nerv a chtěla, aby mi všichni dali pokoj.
Celý příspěvek →