Začnu špatně: Tento článek neobjeví nic nového. Jsem si jistá, že pokud si ho přečtete, poznáte v něm některého z vašich bývalých, nebo mužů, kdy to skončilo ještě dřív, než začalo. Objevné nebo spíš očistné či ulevující je ale někdy prostá sumarizace faktů – zjistíte pak totiž, že nejste žádná výjimka a všechno do sebe zapadá. Uleví se vám, protože všechno je vlastně tak, jak má být … 🙂
Celý příspěvek →

Výjimečně mi dovolte vrátit se v čase o 3 roky zpět. Tehdy jsem nastupovala do nové práce a šla mi ze všeho hlava kolem. Většinou mi trvá 3 měsíce, než si na nové prostředí zvyknu, mám z toho pokaždé nervy a díky své pochybné sebedůvěře vždy pochybuji, že to zvládnu. Ale vždycky to nakonec zvládnu. Mé malé peripetie u posledního zaměstnavatele (i přes počáteční těžké antipatie k šéfovi jsem tam dodnes) pochopí hlavně ženy – manažerky s netechnickým vzděláním, pracující v technickém prostředí – v mém případě v oboru informačních technologií. Tenkrát jsem vše vyprávěla jedné novinářce, která trvala na tom, že to musím napsat. A světe div se, můj fejetonek se objevil v jednom odborném IT časopise a sklidila jsem poměrně dost kladných ohlasů. Jeden vyloženě technicky zaměřený kolega mi tenkrát napsal: „Ha ha, konečně jsem něco dočetl do konce“.
Celý příspěvek →

Sledovaly jste také? Já na britskou královskou svatbu nejdříve zapomněla, ale když přišla sms od kamarádky: „Tak jsem to viděla, i slza ukápla, ach“, pustila jsem si televizi, abych viděla alespoň konec obřadu a mohutné skandování britských davů. Pak jsem napsala kamarádce sms: „Tak jsem to taky viděla a taky mi ukápla“. A nejen jedna. Dívala jsem se na to národní štěstí, ronila krokodýlí slzy, přitom utírala dítěti prdel a ptala se sama sebe, proč já nejsem Kate Middleton… V takovýchto případech mě napadne série sebezpytujících otázek, kde můj „ubohý“ život začal nabírat špatný kurz.
Celý příspěvek →