Když jsem začala chodit se svým přítelem, bylo to spíše nezávazné, pozvolné a ne zrovna romantické. Po čase to mezi námi začalo vypadat přeci jen trochu vážněji (k tomu se můžete propracovat i bez romantiky), vzal mě představit svým rodičům na Moravu. Já byla nervózní, oni byli nervózní, všude naklizeno, navařeno, ve vzduchu plno očekávání, co si to synáček přivede domů. První den byl zdvořilý a ne příliš uvolněný, ale potom jsme se dost rychle uvolnili a objevili oboustranné sympatie. Partnerovy rodiče jsou hodní, milí a mám je ráda – snad si to samé o mně myslí i oni. Když jsme na Moravu začali jezdit pravidelně, začala jsem si všímat určitých věcí – jak se synek chová na vlastní půdě, jak funguje celá domácnost, kdo zastává jakou roli, a především toho, jak to má chlapec s maminkou, že. Podle toho můžete hned na začátku odhalit některé nešvary a připravit si obranné mechanismy tak, abyste si je nepustila do vlastní domácnosti.
Celý příspěvek →

Každý z nás má nějaký vztah ke svým matkám a otcům a asi každý by o tom mohl vyprávět hodiny. Já se zde zaměřím na svou drahou maminku, jejíž věrnou kopií údajně jsem. Celý život mě podporovala jak finančně, tak citově, voláme si každý den, řekla bych, že máme pěkný vztah. I přesto, možná jako správná matka a dcera, máme vůči sobě některé nepřekonatelné bloky. Moje maminka je pragmatická lékařka v řídící funkci a její manažerské schopnosti uplatňuje, ač nevědomě, i doma. Sice už mám svoji rodinu i domácnost, ale to ničemu nebrání.
Celý příspěvek →