Znáte toho pána, který s vámi bydlí?

Www.cune.cz. Tak to takhle jednou přijde můj drahý z práce, úsměv od ucha k uchu, a když se zeptám, co se děje, odpoví mi s nadšením malého dítěte: „Koupil jsem novou doménu, cha!“ Čuně.cz? Zůstala jsem s pusou dokořán a nezmohla se na reakci. Pracuje v IT a internetem se živí, ale naštěstí to není ten typ autistického programátora bez schopnosti normálně komunikovat. (Těm já láskyplně říkám „megabajti“ – vím o nich hodně, pracuji s nimi, a trochu se obávám, že mi doma vyrůstá malý „kilobajt“).

V těchto situacích si kladu otázku, do jaké míry znáte člověka, se kterým sdílíte jednu domácnost. My dva spolu žijeme teprve 3 roky, ale myslím, že čím déle spolu jste, neznamená, že ho poznáte tím lépe. Jsou věci, které najednou vyplují, vy se divíte, pak zase zaplují, časem se objeví jiné, vy se zase divíte… a nakonec si na to divení zvyknete a už se vám ani nechce bádat nad tím, co všechno o tom člověku nevíte. Cune.cz? To asi nebude web o literatuře, že…

Kdo z nás se někdy nebavil o jménech, o tom, jaká jména jsou lidé schopní dát svým potomkům. K mým oblíbeným patří například René Kýbl, Fatima Cvrčková a Hydrocentrála Kvačková (ano, nevymýšlím si). Během naší debaty jsem mu řekla, že se mi celý život líbí jméno David, a že kdybych měla syna, dala bych mu ho. No, a reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „To nikdy, to je ošklivý jméno,“ vypálil. Zůstala jsem s otevřenou pusou.

To jsou ale řekněme roztomilá překvápka. Horší je, když na vás partner vytasí něco horšího. Stačí se rozhlédnout okolo. Kamarádka, mj. výborná manažerka, chodila šťastných 9 let s přítelem – všude spolu, všechno spolu, byla to velká nezapomenutelná dvojka. Budovali společné hnízdo a už už se to směřovalo ke sňatku … A jednoho dne, když spolu jako obvykle usínali v posteli, jí její drahý stručně oznámil, že „už dál nechce“. Druhý den si sbalil věci a bez bližšího vysvětlení odešel neznámo kam se slovy, že má čas se vystěhovat (statek byl napsán na něj). Při tom heroickém výkonu zapomněl vrátit kamarádce auto, drahou elektroniku, spoustu peněz. Za měsíc se dozvěděla, že chodí s její dobrou kamarádkou. Za celou dobu neměla jedinou indicii, že by něco nebylo v pořádku.

Další. Moje známá se po vcelku třech poklidných letech manželství rozváděla – na popud manžela. Ani neví, jak a ocitla se u soudu, kde se z jeho úst dozvěděla, že jako matka není schopna dostatečně zajistit výchovu jejich dcery a že žádá o její svěření do péče jeho sestry (ne jeho). „Nevěřila jsem svým uším a dodnes nevěřím, vedle koho jsem to žila“. Měla co dělat, aby se v soudní budově nepoprali.

Do třetice příklad z nejhorších. Myslím na kamarádku, která měla vztah stejného průběhu jako první jmenovaná. Přítel úspěšný manažer, chystaná svatba po téměř 10 letech, vztahy s jeho rodinou vynikající. Až jednoho dne odešel, jakoby šel koupit rohlíky… Sedl za volant svého auta, vyjel na dálnici a počkal si na kamión. Naprostý šok a následné trápení kamarádky nelze ani popsat. Neměla ani tušení, co ho mohlo trápit, zda měl deprese či jiné problémy. A aby toho nebylo málo a osud ji mohl potrestat do sytosti, dodnes se soudí o majetek s jeho rodinou, která u soudu bezostyšně tvrdí, že nikdy nebyla přítelkyně jejich syna, nikdy spolu nebydleli a nic jí tedy nenáleží. Pěkné, že?

Před týdnem přišel můj drahý domů a oznámil mi, že koupil další doménu – rozvedeni.cz. No, zaplať pánbůh za tyhle zprávy, ne?

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Žena. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>